Vánoční čas

10. února 2013 v 0:08 | Carimelle |  Carimelle
Deníčku...
Dnes mám toho na srdci hrozně moc. Nevím, o čem psát dřív.
Včera byly Vánoce, moc jsem si je užila. Plno dárečků, skvělá hostina, posezení ve společenské místnosti s přáteli, nechybělo ani klasické pozdní posezení s Mattem Blackem... Vážně mi neuvěřitelně přirostl k srdci a má úplně úchvatné oči. Ale radši tu o tom nebudu moc psát, jelikož mě zalil jakýsi horký pocit a zrcadlo mi potvrdilo, že se tu sama před sebou červenám.
Chtěla jsem Mattovi dát nějaký obrovský dárek, nějak ho překvapit, bohužel jsem k tomu ale neměla finanční prostředky, takže nebylaa možnost tento nápad zrealizovat. Dala jsem mu velkou plyšovou lamu.
Bell jsem dala takové bílé tričko bez ramen, její šatník je totiž zjevně velice skromný a skládá se ze samých černých kousků, je třeba ho nějak zpestřit něčím zářivě bílým. Měla z něj ohromnou radost.

Ze včerejška už si toho ale opravdu moc nepamatuji, nyní je má mysl zaplavena dnešními událostmi...
Vzpomínám si ještě na večeři o třech chodech, bohužel jsem toto ale nevěděla, a už u prvního jsem se přecpala tak, že jsem si hlavní chod a sladkou tečku musela schovat do batohu a vychutnat si to později.
Bylo tam hrozně moc lidí, všichni byli nádherně oblečení.

Byli jsme s Mattem vzhůru dlouho do noci. Ještě tam byl Matt Tylor, který se ale zrovna nějak pomátl. Celou dobu civěl do věštící koule a vypadal opravdu zvláštně.

Divím se, že jsem se při takovém ponocování dnes probudila brzy, dokonce jsem i stihla snídani, která dnes byla delikatesní. Čekala jsem, že ve spolce jako obvykle narazím na Matta B., usmějeme se na sebe a půjdeme spolu na snídani. Nikde ale nebyl. Trochu jsem znejistila, vždyť měla být ta party, co si počnu, jestli tam nebude? S kým budu tancovat, s kým se budu smát, s kým tam budu sedět u krbu ještě dlouho po tom, co večírek skončí?
Asi byl unavený a zaspal, tak se to dnes obrátilo. Tentokrát nenesl snídani on mně, ale já jemu. Dala jsem si hromadu jídla do tašky s tím, jak ho překvapím.

Překvapila jsem ale leda tak sebe, opravdu nikde nebyl. Ptala jsem se několika lidí, nikdo ho neviděl. Bála jsem se, že na mě budou podezíravě civět, tak jsem nahodila nevinný výraz, občas jsem se ale tomu zčervenání nevyhla.

Nechápala jsem, že kvůli tomu tolik nadělám, asi jsem už na něm závislá! Pomoc! Co to má jako znamenat???

Šla jsem ho tedy hledat po hradě, prolezla jsem snad všechny chodby, všechny odemčené místnosti, zabralo mi to spoustu času. Ale nikde po těch jeho očích nebyla ani stopa.
Přinutila jsem se na něj nemyslet. Nešlo to. Tak jsem si řekla, že se nějak zaměstnám, ale jak?

Nebelvírští šli připravovat tu párty, vařili čokoládu v lektvarovém klubu. Musím se ale přiznat, že to neumím, jelikož nemám peníze na zakoupení sady. Takže jsem za nimi dorazila a snažila jsem se nějak asistovat, spíše jsem se jim ale jen pletla pod nohama. Tak jsem šla k východu z Mrzimorské koleje a čekala, jestli se náhodou nevynoří moje Bellie.
Během mého čekání se ze zdi vynořilo jen pár Mrzimorských chlapců. Ptala jsem se jich, jestli náhodou není moje sestra uvnitř, nikdo ale nevěděl. Tak jsem čekala dál a dočkala se.
Uslyšela jsem děsivé kručení v žaludku. Bylo to ale divné, nic jsem necítila a hlad jsem neměla.. Neozývalo se to totiž z mého břicha, ale z břicha človíčka, který se právě zjevil. Bylo to mé dvojčátko.
Hned jsem jí dala zbytky od snídaně. Sice byly pro Matta, ale toho jsem nikde bohužel neviděla.

Dala jsem se se sestřičkou do řeči


Pozn. hráče : Zbytek vyprávění už asi zůstane navždy jen v Carimellčině hlavě. Zážitky ji zmohly natolik, že během psaní usnula. Dobrou noc a omlouvám se za nedokončený článek, plánuji stěhování na spolehlivější blogspot.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama